(vypravování)

Ráda se vracím ve svých vzpomínkách k 26. červnu minulého roku.

‘‘ Proč?‘‘ říkáte si. Tak já vám to hned objasním. Na toto úterý jsem se strašně natěšila. Byl to den mého prvního většího koncertu. Konal se v Praze v Lucerna music baru. Vystoupit měla americká skate-rocková kapela tegdy kid Joe, která se po patnácti letech vrátila zpět na scénu.

Cesta do Prahy se mi zdála nekonečná, ale naštěstí jsem se při ní nenudila, protože jsem byla jediná dívka z naší pětice. Taťka celou cestu vyprávěl vtipné příhody, takže to nakonec i docela rychle uteklo.

Když jsem v dálce uviděla rýsující se velkoměsto, hned se mi na tváři vytvořil úsměv. Tak jsme tedy konečně do té Prahy dojeli. Zaparkovali jsme auto a vydali se k Lucerně. Byla to krásná procházka pražskými ulicemi. Došli jsme na Václavské náměstí, zahli do jedné z ulic a už byl vidět nápis ,, Lucerna. ‘‘

Dvou pánům u vstupu jsme předali předali lístky, oni je zkontrolovali, popřáli  příjemný zážitek a už byl bar jenom náš. Všimla jsem si pána, který u pultu prodával trička Ugly kid Joe, upozornila jsem na něj taťku, krásně poprosila a už jsem měla tričko na sobě. Plná nadšení jsem vešla do sálu. Na podium s doprovodem hudby přiřítili osoby, které jsem celý rok vídala jen na obrazovce svého počítače. A pak to začalo ! Ještě teď z toho mám euborii. Ugly kid Joe představili své nové album Stairway to hell první  část koncertu hráli skladby jen  z něho. Poté se vzali akustické kytary , najednou bylo ticho a já uslyšela tu známou melodii. ,, Cato in the cradll ,, zpíval celý sál. Bylo to krásné, je to nádherná rocková balada. Na konci koncertu jsem uslyšela své jméno Ájo pojď sem zakřičel můj kamarád Martin, Přiběhla jsem k němu a on mě poslal za basákem , který stál na kraji podia. Přistoupila jsem k nbasákovi a on mi daroval své trsátko.

Nikdy na ten okamžik nezapomenu, opravdu krásný zážitek z ještě lepšího koncertu.